Další z naší rodící se sbírky básní, která vznikla v rámci práce třetího trojročí. Tentokrát jsme se nechali inspirovat dadaismem a surrealismem a hledali jsme nové a vlastní principy pro tvorbu textů. Sedmačka V. popisuje svůj pracovní postup:
Mezi každý verš jsem vložila verš "ta kytka" a snažila jsem se, aby se sudé verše rýmovaly. Tak se to opakuje až ke konci, kde jsem místo slov "ta kytka" použila "kdo to ví?", protože tím celá báseň končí.
Ta kytka
Ta kytka
tak krásná.
Ta kytka
tak jasná.
Ta kytka
nese jen potíže.
Ta kytka
ne, nejsou to lanýže.
Ta kytka
má ráda zimu.
Ta kytka
nepřirovnávej ji k pivu.
Ta kytka
není modrá.
Ta kytka
na pohled je dobrá.
Ta kytka
nikdo ji nezná.
Ta kytka
když se jí dotkneš, bolí to jak rána řezná.
Ta kytka
kdo se za ní skrývá.
Kdo to ví?
Ta kytka vám to sama nepoví.
Komentáře
Okomentovat