Náš první fialový orientační běh

S dětmi v krajině - orientace nejen na mapě

V prostředí blízké přírody v Dubáku jsme se setkali s Lenkou (maminkou naší spolužačky Beušky), která nás laskavě provedla světem orientačního běhu. Děti měly možnost vnímat mapu jako nástroj pro vlastní objevování. Skrze konkrétní zkušenost se učily rozpoznávat mapové značky, pracovat s kompasem a porovnávat mapu se skutečným terénem.

V parku u ZOO pak následoval samostatný běh v terénu – podle mapy, vlastním tempem, s cílem najít označená místa. Aktivita nám umožnila propojit tělo a mysl v pohybu, volit vlastní cestu a vnímat prostředí všemi smysly.

Děti pracovaly ve dvojicích nebo malých skupinkách – každé dítě přispívalo svými nápady, sdílelo je s ostatními a učilo se skrze spolupráci. Mohly si samy volit způsob řešení, přemýšlet, radit se i rozhodovat. Byli i tací, kdo se vydal na „závod“ sám za sebe.

Chuť nebrala konce. Někdo běžel v terénu x krát. Zkoušel proběhnout všechna stanoviště, lichá nebo sudá stanoviště, začít od konce ….

Některé děti, které se orientačnímu běhu už věnují, přirozeně převzaly roli průvodců pro ostatní. Sdílely své zkušenosti s radostí a respektem – bez soutěžení, jako opravdoví pomocníci.

Když jsme se vrátili zpět do školy, bylo znát, že se děti skutečně zorientovaly – nejen v mapě, ale i samy v sobě. Po vydatném obědě si s chutí odpočinuly. A pak přišla elipsa – snad nejtišší, jakou si kdy pamatujeme :)

Fialka